Nade mnou se tyčí vypouklé břicho Sílícího stenu se skřípajícím nekonečným zástupem převodů a složitou železnou konstrukcí. Někteří říkají, že Sten ke svému jménu přišel podle kovaného železného vlka, který řve na vrcholu magidraulického výtahu; jiní přísahají, že v kabině straší duch panského sluhy zahalený v černém závoji, a že když ho Sten odnáší pryč od jeho ztracené lásky v Zaunu, kovovým jádrem výtahu se ozývá jeho sténání. Mnozí Piltoveřané, kteří jsou tolik přesvědčeni o vlastním zdravém rozumu, jsou si jistí tím, že ten název neodkazuje na nic jiného než na chladný vítr, který kvílí mezi rozsedlinami pod jejich městem.