Taric

Pro urozené obránce Demacie byl každodenní život vzorem oddané a nesobecké služby ideálům krále a své země. Když byl Taric povolán, aby pokračoval v dlouhé tradici vojenské služby svého rodu, ani ho nenapadlo, že by se této povinnosti vyhnul – přestože se nenechal omezovat tím, koho a co přesně měl chránit.

Mladý válečník cvičil tvrdě a oplýval velkou bojovou zdatností. Přesto ve zřídkavých hodinách volného času hledal další způsoby, jak sloužit své vlasti. Přihlásil se dobrovolně mezi Iluminátory, staral se o nemocné či pomáhal znovu vybudovat domovy poškozené povodněmi. Své tvůrčí nadání, měl-li jaké, propůjčil zednářům a řemeslníkům, kteří stavěli pomníky slávě Okřídleného ochránce a vznešeným ideálům, které zosobňoval.

Umělecké dílo. Cizí život. To byly věci, kvůli kterým stálo za Demacii bojovat. Taric to všechno vnímal jako krásnou, křehkou věc, která si zaslouží zachránit.

Jeho odzbrojující chování a přirozená vřelost mu naštěstí umožnily ignorovat jakoukoliv kritiku ze strany ostatních vojáků či velících důstojníků. Skromně postupoval armádní hierarchií, a dokonce bojoval po boku mladého Garena z Korunní stráže.

Ironií bylo, že Taricův stabilní vzestup mu měl nakonec přivodit pád – alespoň pokud šlo o Demacii.

Když byl povýšen do prestižní Neohrožené gardy, musel se najednou řídit podle mnohem vyšších standardů chování. Už se nemohl toulat po lesích, aby spatřil vzácné zvíře, zanedbávat bojová cvičení, aby posedával v krčmě a poslouchal prostou baladu nějakého barda, ani vynechávat prohlídku pluku, aby si odjel pozorovat, jak se stříbrný plášť noci rozprostírá nad venkovem. Taric si začal připadat, že jde sám proti sobě, a brzy na sebe přilákal pozornost kvůli neposlušnosti.

Garen ho nabádal, aby se dal do kupy a plnil svoje povinnosti. Viděl, že Taric má potenciál stát se jedním z největších hrdinů Valoranu – a přesto to vypadalo, že dělá dlouhý nos na osud i na svou vlast.

Aby byl uchráněn před degradací, byl Taric přeřazen, aby sloužil kapitánovi Neohrožené gardy, přestože z toho ani jeden z nich neměl nijak velkou radost. Když však onen starší muž padl v bitvě se zbytkem své osobní družiny, vyšlo najevo, že Taric opustil svoje stanoviště... a proslýchalo se, že byl spatřen, jak se toulá kolem arkád nějakého zapomenutého, rozpadlého chrámu v okolí.

Už nezbývalo co říct. Tucet válečníků byl po smrti a Taric kvůli tomu čelil popravčímu špalku.

Zasáhl však Garen, který chtěl svému příteli zajistit milost. Jakožto kapitánův nástupce odsoudil Tarica ke „kamenné koruně“ – v souladu s těmi nejstaršími demacijskými tradicemi měl vyšplhat na horu Targon, kteroužto zkoušku přežil opravdu jen málokdo.

Přestože kamenná koruna lidem zbaveným cti obvykle umožnila z Demacie prostě prchnout a začít nový život ve vyhnanství, Taric nastoupil na první loď, která vyplouvala na jih, a přísahal, že svoje skutky opravdu odčiní.

Výstup ho několikrát málem připravil o život, tělo i duši. Taric však překonal bolest, duchy svých mrtvých druhů i ostatní zkoušky, které mu hora nastražila. Když se blížil k vrcholu, přepadla ho vlna nových vidin ztráty a zkázy...

Byl svědkem podpálení velké Alabastrové knihovny... a přesto se vrhl do ohnivého pekla, aby zachránil nebeskou tungskou poezii. Křičel úzkostí, když Ledová stráž svrhla posledního jelena snů do Kvílející propasti... a pak se za ním vrhl přes okraj v zoufalé snaze jej zachránit. U bran Nesmrtelné bašty Taric poklesl na kolena, když spatřil Garenovo zlomené tělo, kterak visí na šibenici... načež pozvedl svůj štít a vrhl se přímo do čekajících noxijských hord.

Když vidiny konečně opadly, Taric se ocitl na samém vrcholku hory a nebyl tam sám. Před ním stálo cosi v lidské podobě, přestože téměř křišťálové rysy plály světlem samotných hvězd a hlas byl jako tisíc šepotů, jež Taricem projížděly jako čepel.

Ten hlas říkal pravdy, které on sám tak nějak vždy věděl. Mluvil o roli, na kterou se bezděčně připravoval celý svůj život, prostřednictvím každého rozhodnutí a skutku, který ho přivedl sem, na Targon.

A v nadcházejících velkých válkách povstane jako Štít Valoranu.

Taric, znovuzrozený jako Aspekt ochránce a nadaný mocí a účelem, jež jsou pro většinu smrtelníků nepředstavitelné, tento svůj nový osud rád přijal – osud neochvějného ochránce celého světa.